Lanová dráha na Petřín
Jízdné
Na lanové dráze platí speciální nepřestupní jízdné. Pro jednotlivou jízdu se neposkytuje zlevněné jízdné.
Bez dalšího placení můžete lanovku využít, pokud máte:
- 24hodinovou nebo 72hodinovou jízdenku pro Prahu
- dlouhodobý předplatní kupon pro Prahu
- nárok na bezplatnou přepravu v pražské MHD
- Prague Visitor Pass
Trasa lanové dráhy
Upozornění
Ve stanici Nebozízek kabiny zastavují pouze při cestě nahoru.
Pokud se potřebujete dostat z Nebozízku na Újezd, vyjeďte lanovkou nahoru do stanice Petřín, a následně sjeďte dolů do stanice Újezd. Pro tuto cestu vám vystačí jedna nepřestupní jízdenka.
Kudy na Petřín, když není lanovka v provozu
Strmá cesta
Náročnost:
vysoká
Převýšení 130 m
Nejkratší cestou na Petřín je přímé vystoupání z Újezda. Tato trasa je vhodná především pro návštěvníky, kteří chtějí na Petřín vystoupat pěšky a nevadí jim náročnější chůze do kopce. Procházka zabere přibližně půl hodiny a během výstupu překonáte převýšení zhruba 130 metrů.
Cesta vede malebným prostředím Petřínských sadů, které patří mezi nejkrásnější zelené plochy v centru Prahy. Během výstupu můžete využít příležitosti ke krátkému odpočinku a vychutnat si několik zajímavých výhledů na historické centrum města, Pražský hrad a okolní čtvrti.
Přestože jde o fyzicky náročnější variantu, odměnou je příjemná procházka v zeleni a možnost poznat Petřín z různých míst. Doporučujeme pohodlnou obuv a přizpůsobení tempa vlastním možnostem, zejména za teplého počasí nebo při cestování s menšími dětmi.
Mírná cesta
Náročnost:
střední
Převýšení 43 m
Dalším způsobem, jak se dostat na Petřín z Újezda, je dojet tramvají (linky 22 a 23) na zastávku Pohořelec. Tato cesta je sice delší, ale díky převýšení pouhých 43 metrů nabízí podstatně pohodlnější přístup než přímý výstup z Újezda. Je proto vhodná především pro návštěvníky, kteří se chtějí vyhnout prudkému stoupání a dávají přednost klidnější procházce.
Ze zastávky Pohořelec se vydáte směrem ke Strahovskému klášteru, který patří mezi nejvýznamnější historické památky Prahy. Jeho historie sahá až do 12. století a v areálu se nachází mimo jiné proslulá Strahovská knihovna. V okolí kláštera se otevírají krásné výhledy na Prahu a její historické centrum. Trasa následně pokračuje příjemným prostředím Petřínských sadů směrem k rozhledně.
Během procházky můžete obdivovat historické památky, odpočinout si v zeleni nebo se zastavit na některém z vyhlídkových míst. Cesta je vhodná i pro rodiny s dětmi a návštěvníky, kteří preferují méně náročnou pěší trasu. Přesto je třeba počítat s místním nerovným povrchem a mírným stoupáním. Výhodou této varianty je především spojení pohodlnějšího přístupu na Petřín s možností poznat jednu z nejzajímavějších historických částí Prahy.
Rovná cesta
Náročnost:
nízká
Téměř po rovině
Nejsnazším způsobem, jak se dostat na Petřín, je z autobusových zastávek Koleje Strahov nebo Stadion Strahov. Od stanice metra A Dejvická (stanoviště K – schéma uzlu Dejvická) nebo ze zastávky Malovanka (tramvajové linky 22, 23 a 25) vás do zastávky Koleje Strahov dovezou autobusové linky 143 a 149.
Přiblížit se k Petřínu můžete taktéž trolejbusovou linkou 53 nebo autobusovou linkou 176 ze stanice metra B
Karlovo náměstí (stanoviště G – schéma uzlu Karlovo náměstí) nebo ze zastávky Švandovo divadlo (tramvajové linky 9, 12, 15 a 20) do konečné zastávky Stadion Strahov.
Ke strahovskému stadionu vás případně dopraví i autobusová linka 191 ze stanice metra B Anděl
(stanoviště F – schéma uzlu Anděl). Obě zastávky (Koleje Strahov i Stadion Strahov) jsou v přímé blízkosti Velkého strahovského stadionu, který je největším stadionem na světě, v dnešní době však plní funkci zejména sportovního tréninkového centra. Od stadionu se téměř po rovině skrze areál vysokoškolských kolejí dostanete až k rozhledně.
Technické zajímavosti
Historie lanové dráhy
1891
Dne 25. července 1891 zahájila provoz pozemní lanová dráha na Petřín, jejíž pohon byl na vodní převahu. Provoz lanové dráhy skončil v roce 1916 v souvislosti s 1. světovou válkou.
1932
Obnovení nastalo až v roce 1932, kdy byla lanovka zároveň přestavěna na elektrický pohon. Spolehlivě sloužila veřejnosti přes 30 let. V roce 1965 došlo na Petříně k rozsáhlým sesuvům půdy, které trať lanovky zničily.
1985
Znovu se lanovka na Petřín rozjela po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla začleněna do systému MHD.
2024
V září 2024 došlo k poškození dráhy a celého petřínského svahu vlivem extrémních srážek. Vzhledem k plánované celkové rekonstrukci tratě a výměně vozů již lanovka svůj provoz neobnovila.
2026
Následovala kompletní rekonstrukce drážního tělesa a instalace nové technologie včetně vozů čtvrté generace podle návrhu studia Anna Marešová designers. Nové vozy jsou oproti předchozí generaci více prosklené, nabízejí lepší výhled na Prahu a jejich kapacita vzrostla ze 100 na 120 cestujících. Zkušební provoz s cestujícími zahájí Dopravní podnik hl. m. Prahy 22. září 2026, téměř přesně dva roky od ukončení provozu předchozí generace petřínské lanovky.
Co spatříme na Petříně a Nebozízku
Nebozízek a Bludiště
Ze stanice Nebozízek se naskytne návštěvníkům překrásný pohled na Pražský hrad i na hlavní město. Poblíž rozhledny se nachází známé Bludiště – zrcadlová síň v Pavilonu českých turistů, který byl původně v roce 1891 umístěn na pražském Výstavišti a o rok později přenesen na své nynější místo. Pavilon je miniaturou středověké brány Špička, která byla součástí vyšehradského opevnění. V budově pavilonu je také k vidění panoramatický obraz Hájení Prahy proti Švédům.
Hladová zeď
Lanová dráha prochází Hladovou zdí, kterou nechal postavil císař a král Karel IV. v letech 1360 – 1362. Své neobvyklé pojmenování získala podle pověsti, která vypráví o tom, že Karel IV. nechal tuto zeď postavit chudými obyvateli města, pro které se tato práce stala zdrojem obživy. Zeď tvořila součást středověkého opevnění města.
Štefánikova hvězdárna
Na Petříně je také Štefánikova hvězdárna, která zahájila činnost v roce 1930.
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince, původně románský, písemně doložený již v roce 1135 a přestavěný do barokní podoby v letech 1735 – 1770, patřil v minulosti k tradičním poutním místům Pražanů.
Pomník K. H. Máchy
Jedním z mnoha pomníků na Petříně je slavná socha básníka K. H. Máchy od J. V. Myslbeka, zhotovená v letech 1910 – 1912.
Petřínské zahrady
V oblasti Petřína můžeme spatřit hned několik krásných zahrad: Kinského, Lobkovickou, Nebozízek, U rozhledny, Růžový sad, Seminářskou a Strahovskou. Nejmladší je Růžový sad, založený v roce 1932.
Barokní opevnění
Na Petříně se dochovala také část barokního opevnění Prahy – bastiony č. IV (sv. Karla), č. V (sv. Vavřince) a č. VI (sv. Vojtěcha).
