Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu.
Na tomto portálu si můžete číst vybrané články a zajímavosti ze světa obojživelníků, listovat kategoriemi i prohlédnout si seznam článků, které dosud nebyly založeny nebo by mohly být vylepšeny. Budeme rádi, pokud se pokusíte založit nový článek nebo vylepšit stávající a napomoci tak tomu, aby Wikipedie byla zase o kousek úplnější.
Cecílie kroužkovaná, známá také jako červor kroužkovaný, červoř brazilský a červoř kroužkovaný (Siphonops annulatus), je druh beznohého obojživelníka – červora, jenž se široce vyskytuje vJižní Americe. Systematicky spadá do roduSiphonops a do čelediSiphonopidae, případně do čeledi cecíliovití (Caeciliidae). Sporná zůstává i definice druhu samotného a je možné, že spíše půjde o širší druhový komplex.
Cecílie kroužkovaná dosahuje délky těla 28,6 až 45cm. Hlava je delší než širší, opodobné šířce jako konec těla. Ocas chybí, tělo končí rovnou vývodem kloaky. Zbarvení je na rozdíl od jiných červorů výrazné: tělo je modrošedé a okolo pro červory typických prstencovitých drážek bílé, což vytváří proužkovaný vzor. Žlázami vkůži mohou jedinci tohoto druhu vylučovat toxický sekret, který je chrání před některými predátory. Cecílie žijí pod zemí, kde loví žížaly a další živočichy, na povrch vylezou pouze zřídka. Samice klade mezi pěti až šestnácti vajíčky, přičemž se objevuje následná rodičovská péče. Mláďata se krmí tak, že pomocí svých hákovitých zubů odtrhávají matce pokožku slipidy, která se do několika dnů zregeneruje. Podobný způsob krmení byl zaznamenán u jiného druhu červora, cecílie horské. Mláďata požívají také tekutinu zmatčiny kloaky, která může sloužit jako krmivo nebo mít ijiný účel.
Kvikuňkovití (Arthroleptidae) je nevelká čeleďžab tvořená dvěma až třemi podčeleděmi se sedmi či osmi rody, které obsahují téměř sedmdesát druhů. Vznikla vydělením zčeledi skokanovitých (Ranidae), od které se odlišuje mj. hlavně chrupavčitouhrudní kosti, kterou skokanovití mají kostnatou. Český název pro tuto čeleď pochází zkvikavého zvuku, kterým se ozývají žáby rodu Arthroleptis. Více…
Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 22. 12. 2015 a 3. prosince 2016 byl zařazen mezi dobré portály.
Zčlánků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. Vpřípadě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
.jpg)
