Lubomierz
| Lubomierz | |
|---|---|
 Rynek s radnicí a mariánský kostel | |
 Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°1′ s. š., 15°31′ v. d. |
| Nadmořská výška | 354 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Lwówek Śląski |
| Gmina | Lubomierz |
  Lubomierz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,05 km² |
| Počet obyvatel | 1 759 (2023) |
| Hustota zalidnění | 218,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Mariusz Warowy |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 59-623 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lubomierz je město v Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Lwówek Śląski ve stejnojmenné gmině. V letech 1975–1998 patřilo pod Jelenohorské vojvodství. Nachází se ve Frýdlantské pahorkatině.
Historie
[editovat | editovat zdroj]_(cropped).jpg)
Na místě Lubomierze pravděpodobně existovala už ve 12. století obchodní osada při dálkové obchodní stezce z Prahy do Zhořelce a dále do Hamburku. Nazývala se latinsky Leo valliensis, německy Löwenthal (Lví údolí). Od roku 1251 byla ves vedena pod takzvaným německým právem. Roku 1287 zde Jutta z Lubomierze (Jutta von Liebenthal) založila klášter sester benediktinek s kostelem. V roce 1291 udělil svídnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový obci městská práva. Roku 1426 městečko vyplenili husité. Narodil se zde krakovský knihtiskař Hieronym Wietor, který pro krále Zikmunda I. Starého založil jednu z prvních slezských tiskáren, v tiskařské tradici pokračovaly i zde rodiny Scharffenbergů a Siebeneycherů. Roku 1802 zachvátil město velký požár a roku 1810 došlo k sekularizaci kláštera. V letech 1845–1946 působily v klášteře sestry voršilky.
Středověký urbanistický ráz se řadou měšťanských historických domů se dochoval i díky tomu, že město bylo za druhé světové války uchráněno před zničením.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Materna – významná stavba slezského baroka, dominanta města; na oltářích barokní sochy sv. Materna, Benedikta, Scholastiky, Hedviky, Bernarda. Floriána a sv. Václava; v sakristii expozice precios a parament; pod kostelem krypta s hrobkami – je přístupná
- Bývalý benediktinský klášter sv. Materna a Benedikta s domem abatyše; roku 1810 byl zrušen. Roku 1814 budovy koupil obchodník Christian Jakob Salice-Contessa; později sídlo dívčí školy sester voršilek
- Bývalý evangelický kostel
- Hřbitovní kostel sv. Anny (1669)
- Radnice
- Tkalcovský dům – renesanční stavba na rynku, nyní sídlo Muzea Kargula a Pawlaka (venkovských hrdinů z polské filmové komedie Sami swoi, která se zde natáčela)
- Kašna se sochou sv. Materna na barokním tordovaném sloupu
- Mariánský sloup
- Most na řece Olszyniec z roku 1831
- Budova zrušeného železničního nádraží z roku 1885.
Slavnosti
[editovat | editovat zdroj]Každoročně se 15. srpna koná mariánská pouť, zároveň se pořádá festival filmových komedií.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Narodil se zde krakovský tiskař Hieronymus Vietor.
- Christian Jakob Salice-Contessa (1767-1825) – velkoobchodník a spisovatel romantismu, přátelil se s E.T.A. Hoffmannem, pohřben ve zdejším kostele
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Materna
Klášter benediktynek
Kašna se sloupem sv. Materna
Domy na rynku
Průchod
Podloubí
Parkán
Gymnázium
Evangelický kostel
Park miniatur památek Dolního Slezska v Kowarach – Lubomierz
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lubomierz na slovenské Wikipedii a Lubomierz na polské Wikipedii.
- ↑ GUS. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2023 roku. stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-12-09]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubomierz na Wikimedia Commons
- Lubomierz na portalu polska-org.pl
- Oficiální stránky
- Lubomierz na Facebooku
- Lubomierz na Youtube
