Leptobos

Leptobos; Stratigrafický výskyt: Pozdní pliocén až raný pleistocén (asi před 3,6 až 0,8 milionu let)
	Kostra dospělého exempláře druhu Leptobos etruscus.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	sudokopytníci (Cetartiodactyla);
Čeleď	turovití (Bovidae);
Podčeleď	tuři (Bovinae);
Rod	Leptobos; Rütimeyer, 1878
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leptobos („tenký/úzký tur“) je vyhynulý zástupce turovitých sudokopytníků. Žil v období pozdního pliocénu až raného pleistocénu na rozsáhlém území dnešní Eurasie od Pyrenejského poloostrova až po Čínu. Pravděpodobně se jednalo o přímého vývojového předka bizona.^[1]

Popis

Leptobos byl spíše středně velkým turovitým sudokopytníkem, dosahujícím průměrné hmotnosti kolem 320 kg. Měl také relativně štíhle stavěné nohy. Lebka byla relativně štíhlá a dlouhá, stoličky byly prodloužené. Pouze samci měli rohy, a to různého tvaru - od rovných až po stočené do různých stran (a odvrácené jeden od druhého v úhlech od 65° do 105°).

Ekologie a rozšíření

Fosilie tohoto rodu jsou známé od Západní Evropy přes Indii po severní Čínu. Tento býložravec obýval jak otevřené travnaté plochy, tak i lesy a smíšené ekosystémy. Spásal zejména traviny a nízko rostoucí vegetaci různého druhu, stejně jako listí a větve dřevin.

Patologie na dolní čelisti druhu Leptobos brevicornis, žijícího v období raného pleistocénu severní Číny ukazuje, že jej ulovila a pojídala velká kočkovitá šelma, nejspíš druh Sivapanthera linxiaensis nebo Panthera palaeosinensis. Dalšími potenciálními predátory jsou tzv. šavlozubé druhy kočkovitých šelem.^[2]

Taxonomie

Tento rod byl formálně popsán roku 1878 švýcarským paleontologem Ludwigem Rütimeyerem, který stanovil typový druh Leptobos falconeri, na základě fosilních pozůstatků v oblasti Siválik na indickém subkontinentu. Dnes rozlišujeme tyto druhy rodu Leptobos^[3]:

Leptobos brevicornis Hu and Qi, 1978 (Čína)
Leptobos crassus Jia and Wang, 1978 (Čína)
Leptobos falconeri (type) Ruetimeyer, 1878 (Indie)
Leptobos stenometopon Sismonda, 1846 (Francie a Itálie)
Leptobos merlai DeGiuli, 1987 (Francie a Itálie)
Leptobos furtivus Duvernois and Guerin, 1989 (Francie, možná Itálie)
Leptobos etruscus Falconer, 1859 (Španělsko, Francie, Itálie, Řecko, Rumunsko a Gruzie)
Leptobos etruscus etruscus
Leptobos etruscus flerovi Vislobokova, Titov & Yarmolchyk, 2026 (Krym)
Leptobos vallisarni Merla, 1949 (Itálie a Čína)

Leptobos byl pravděpodobně blízce příbuzný rodu Epileptobos z pleistocénu Jávy. "Leptobos" syrticus z Lybie však pravděpodobně spadá do jiného taxonu.^[4]

Evoluce

Rod Leptobos se na území Evropy poprvé objevuje před 3,6 až 3,5 milionu let a jedná se možná o přímého předka dnešního bizona, který se objevuje asi před 2,6 milionu let ve východní Asii (a až později přechází do Severní Ameriky). V Číně je rod Leptobos znám ze sedimentů datovaných na 2,55 až 2,14 milionu let. V Evropě pak tento rod vymírá v době před 1,7 až 1,5 milionu let, v Číně jsou poslední fosilie známé ještě z doby před 0,8 milionu let.^[5]

Odkazy

Reference

↑ Tong, H.-W.; Chen, X.; Zhang, B. (2017). New fossils of Bison palaeosinensis (Artiodactyla, Mammalia) from the steppe mammoth site of Early Pleistocene in Nihewan Basin, China. Quaternary International. 445: 250–268.
↑ Yi-Kun, L. (2015). A mandible of Leptobos (Bovidae, Artiodactyla) from the Lower Pleistocene of Longdan, Gansu, China, and evidence of feline predatory strategy - Addition to the Early Pleistocene Longdan Mammalian Fauna. Vertebrata PalAsiatica. 53 (3): 193-205.
↑ Vislobokova, I. A.; Titov, V. V.; Yarmolchyk, I. A. (2026). Leptobos etruscus flerovi subsp. nov. (Artiodactyla, Bovidae) from the Lower Pleistocene of Taurida Cave in the Crimea and Some Aspects of the History of the Genus Leptobos. Paleontological Journal. 59 (6): 692–709.
↑ Mead, J. I.; et al. (2014). New data on Leptobos crassus (Artiodactyla, Bovidae) from Renzidong Cave, Early Pleistocene (Nihewanian) of Anhui, China, and an overview of the genus. Quaternary International. 354: 139–146.
↑ Sorbelli, L.; et al. (2021). A review on Bison schoetensacki and its closest relatives through the early-Middle Pleistocene transition: Insights from the Vallparadís Section (NE Iberian Peninsula) and other European localities. Quaternary Science Reviews. 261: 106933.

Externí odkazy

Informace na webu mindat.org (anglicky)

[1] Tong, H.-W.; Chen, X.; Zhang, B. (2017). New fossils of Bison palaeosinensis (Artiodactyla, Mammalia) from the steppe mammoth site of Early Pleistocene in Nihewan Basin, China. Quaternary International. 445: 250–268.

[2] Yi-Kun, L. (2015). A mandible of Leptobos (Bovidae, Artiodactyla) from the Lower Pleistocene of Longdan, Gansu, China, and evidence of feline predatory strategy - Addition to the Early Pleistocene Longdan Mammalian Fauna. Vertebrata PalAsiatica. 53 (3): 193-205.

[3] Vislobokova, I. A.; Titov, V. V.; Yarmolchyk, I. A. (2026). Leptobos etruscus flerovi subsp. nov. (Artiodactyla, Bovidae) from the Lower Pleistocene of Taurida Cave in the Crimea and Some Aspects of the History of the Genus Leptobos. Paleontological Journal. 59 (6): 692–709.

[4] Mead, J. I.; et al. (2014). New data on Leptobos crassus (Artiodactyla, Bovidae) from Renzidong Cave, Early Pleistocene (Nihewanian) of Anhui, China, and an overview of the genus. Quaternary International. 354: 139–146.

[5] Sorbelli, L.; et al. (2021). A review on Bison schoetensacki and its closest relatives through the early-Middle Pleistocene transition: Insights from the Vallparadís Section (NE Iberian Peninsula) and other European localities. Quaternary Science Reviews. 261: 106933.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]