Konrád Babraj
| Konrád Babraj | |
|---|---|
| Narození | 22. dubna 1921 Michálkovice  Československo |
| Úmrtí | 26. května 1991 (ve věku 70 let) Brno Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | sochař |
| Ocenění | Státní cena Klementa Gottwalda  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Konrád Babraj (22. dubna 1921 Michálkovice – 26. května 1991 Brno) byl český akademický sochař.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po absolvování reálného gymnázia v letech 1939–1943 vystudoval sochařství na Škole umění ve Zlíně u Karla Hofmana a Vincence Makovského. V letech 1947–1950 byl asistentem na odboru architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy technické Dra Edvarda Beneše v Brně u Vincence Makovského.[1] Byl členem Svazu čs. výtvarných umělců a Českého fondu výtvarného umění. Mezi roky 1954–1969 podnikl několik studijních cest například do Maďarska, SSSR, Francie, aj. Do Skotska se vydal studovat dílo Henryho Moora.[1]
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Ze dvou manželství měl dvě děti. V 50. letech byla partnerkou herečka Vlasta Chramostová. S ní měl syna Konráda, který ve čtyřech letech zemřel.[2]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1954 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda (státní cena 2. stupně za pomník Rudoarmějce ve Znojmě).[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Babraj byl především figuralistou, do 1. poloviny 60. let tvůrcem angažovaných pomníků či reliéfů socialistického realismu, jednak s tematikou válečných hrdinů, dále režimních symbolů (Pionýrka, Spartakiáda, Vítání) a portrétistou. Vedle řady portrétů politiků vytvořil také výraznou bustu básníka Josefa Kainara. Dále tvořil sousoší s tematikou rodiny (realizace v Brně – Žabovřeskách, Třebíči, Bohumíně či v Bruntále) nebo samotné ženy. Kolem roku 1965 dospěl k formálnímu modernismu. Známá je také jeho plastika Kontinuita z roku 1968 v Havířově. V letech normalizace se opět vrátil k tradiční politické tematice. Také maloval.
Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Muzea města Brna, v Regionální galerii umění ve Zlíně a na desítkách veřejných prostranství, zejména v Brně a Ostravě.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Sousoší z roku 1947 na Památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě
Pomník vojákům Rudé armády z roku 1955 ve Žďáře nad Sázavou
Pomník vítězství na Mariánském náměstí ve Znojmě z roku 1953
Pomník Miloše Sýkory z roku 1965 v Ostravě
Kontinuita z roku 1968 v Havířově
Socha Rodina z roku 1981 v Brně-Žabovřeskách
Pískovcová socha Dívka z roku 1984 v Kroměříži
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 http://abart-full.artarchiv.cz/dokumenty.php?IDdokumentu=57870#all
- ↑ Internetová encyklopedie města Brna: Konrád Babraj
- ↑ Rozhodnutí presidenta republiky.... Rudé právo. 11. 5. 1954, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Databáze děl na sochyamesta.cz
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B-Bař. Praha: Libri, 2005. 154-264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 164–165.
- Závěrečná práce Bc. Martin Koťa: Sochařská práce Konráda Babraje, obrazová příloha online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Konrád Babraj na Wikimedia Commons
- Konrád Babraj v Encyklopedii dějin Brna
- Konrád Babraj v informačním systému abART
- profil na www.sca-art.cz
- Sergej Machonin: Byl jsem vrácen kultuře (o soše K. B.). Literární noviny. 23/1961, s. 2. Dostupné online.
- Konrád Babraj v Biografický slovník českých zemí
