Klaudios Ptolemaios
| Klaudios Ptolemaios | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Κλαύδιος Πτολεμαῖος |
| Narození | 100 Ptolemais Hermiou |
| Úmrtí | 170 (ve věku 69–70 let) Alexandrie |
| Bydliště | Alexandrie |
| Občanství | starověký Řím |
| Povolání | matematik, geograf, astronom, astrolog, hudební teoretik, filozof, muzikolog, epigramatik, spisovatel a přírodovědec |
| Zaměstnavatel | Alexandrijská knihovna |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klaudios Ptolemaios (řecky Κλαύδιος Πτολεμαῖος), zkráceně jen Ptolemaios, latinsky Claudius Ptolemaeus, (asi 85 – asi 168,[1] Alexandrie) byl antický matematik, astronom, astrolog a geograf, který žil a pracoval v egyptské Alexandrii. Proto je znám i jako Ptolemaios Alexandrijský. Nebyl příbuzný s egyptskou dynastií Ptolemaiovců.
V souladu s většinou svých současníků a velkých předchůdců byl Ptolemaios zastáncem geocentrické soustavy: Země je koule, kolem níž obíhá Slunce, Měsíc i planety po drahách složených z kruhových pohybů uvnitř sféry stálic o poloměru přibližně kolem 150 mil. km. Jeho spisy, které představovaly shrnutí starověké astronomie, astrologie a geografie, platily jako autoritativní zdroj až do novověku. Ještě Tycho Brahe (1546–1601) pracoval s jeho modelem, protože vykazoval lepší shodu s pozorováním, než výpočty podle heliocentrického modelu Koperníkova. Po Ptolemaiovi jsou pojmenovány krátery na Měsíci (Ptolemaeus)[2][3] a na Marsu (Ptolemaeus).[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Jeho dílo mělo obrovský význam a bylo považováno za základ vědění po celý středověk ve všech třech jeho veledílech. Nástup moderní vědy pak znamenal kritické překonání jeho názorů a tvrzení.
- Matematická soustava, resp. Velká soustava (řecky Μαθηματικἠ Σύνταξις – Mathématiké syntaxis, resp. Syntaxis megale) – astronomický spis přibližně z roku 140. V 8. století byl z originálního řeckého znění přeložen do arabského jazyka, odkud byl ve středověku znám pod názvem Almagest[2]. Obsahuje tehdejšího astronomické poznání. Ptolemaiův matematický model sluneční soustavy byl považován za správný po patnáct století. Ptolemaios byl zastáncem geocentrického systému a odmítl heliocentrické myšlenky