Katzbalger

Katzbalger, v Itálii známý jako landzichenetta, byl krátký renesanční meč nápadný svou robustní stavbou a charakteristickou záštitou. V 15. a 16. století doplňoval výzbroj německých a švýcarských lancknechtů.[1]
Tento meč často používali jako svoji poboční, záchrannou zbraň pěšáci vyzbrojení píkami, takzvaní pikenýři, a rovněž lučištníci a kušníci v případě, že se nepřátelští bojovníci přiblížili na tak krátkou vzdálenost, že již kuše, luky ani píky nebylo možné účinně použít.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dvousečná čepel tohoto asi 1 kg těžkého meče byla 4 až 5 cm široká, rovná, dlouhá přibližně 60 cm, často se zaoblenou špicí na konci.[2] Dřevěný jílec se směrem k široké hlavici lehce rozšiřoval. Charakteristická záštita měla tvar ležatého písmene „S“ nebo čísla 8, často s ozdobnou čepičkou na koncích. Tato záštita sice dobře chránila ruku před seky, nicméně díky svým otvorům nebyla nejvhodnější v případě bodnutí. Pochva byla ze dřeva potaženého kůží. Vzhledem k zaoblené špičce, která není vhodná k bodání, a široké ploché čepeli sloužil katzbalger spíš jako sečná zbraň. Jako bodná zbraň se mohl uplatnit pouze v boji s protivníkem bez ochranné zbroje.
Tak jako u mnoha jiných typů mečů existovaly i u katzbalgeru různé obměny. Po roce 1570 začali mečíři kombinovat jeho typickou záštitu s užší, delší a špičatější čepelí vhodnější k bodání. Asi od roku 1590 se tato delší, bodná čepel stala standardem a jílec dostal propracovanější koš. Katzbalger tohoto období byl ovlivněn italskou schiavonou, která ho počátkem 17. století postupně nahradila. Nejdéle, až do současnosti, se katzbalgery dochovaly jako součást slavnostní uniformy Švýcarské gardy ve Vatikánu.
Originální historické katzbalgery lze zhlédnout v Německém Klingenmuseu v Solingenu, v Britském muzeu v Londýně či v drážďanské Zbrojnici.
Název
[editovat | editovat zdroj]Existují dvě teorie o tom, jak vznikl název tohoto meče:
- Podle té pravděpodobnější byl název Katzbalger odvozen ze staroněmeckého výrazu katzbalgen, kde první část katz znamená kočku a balgen rvát se, tedy kočičí rvačka. Vycházel tedy ze srovnání prudkého kontaktního boje muže proti muži, při němž způsob boje s tímto mečem připomínal spíš divokou kočičí pranici[3] než elegantní šerm.
- Druhý výklad vychází ze způsobu nošení meče bez pochvy, kdy zbraň držela pouze na pruhu kůže – německy Katze je kočka a Balg znamená zvířecí kůži. Slovo Katzbalger pak znamená něco „zhotoveného z kočičí kůže“.[2] Dobové obrazové prameny však vždy zobrazují katzbalger nošený v běžné pochvě, což platí i pro dochované historické exempláře.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Katzbalger na anglické Wikipedii a Katzbalger na německé Wikipedii.
- ↑ Baumann, Reinhard (1997), I Lanzichenecchi. La loro storia e cultura dal tardo Medioevo alla Guerra dei trent'anni, Torino, Einaudi, ISBN 978-88-06-14398-5, pp. 49-81, 209-235
- 1 2 https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:cA13rLhkPPYJ:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130060176+&cd=10&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
- ↑ Archivovaná kopie. getwar.ru [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-06.