Hafsidé

	; Vlajka
Geografie	; Území hafsidského sultanátu na počátku 15. století
	; Území hafsidského sultanátu na počátku 15. století
Hlavní město	Tunis
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Berbeři, Arabové
Jazyky	arabština, berberština
Náboženství	sunnitský islám, ibádíjský islám, judaistické, římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie (sultanát)
Mateřská; země	suverénní stát; Osmanská říše (16. století); Španělsko (16. století); Habsburkové (16. století)
Závislé země	Bidžájský emirát
Měna	dinár (zlatá mince), dirham (stříbrná mince)
	Státní útvary a území
	Almohadský chalífát
	Osmanské Tunisko
	Osmanský Alžír
	Španělský Tripolis
	Sultanát Kuku
	Osmanské Tripolsko

Hafsidé (arabsky الحفصيون‎, al-Hafsijún, berbersky ⵉⵃⴰⴼⵙⵉⴻⵏ) byla sunnitská muslimská dynastie berberského původu, která vládla v letech 1229 až 1574 v severní Africe, na území dnešního Tuniska, západní Libye a okrajích východního Alžírska. Celá tato oblast byla tehdy známá jako Ifríkíje (Ifríkíja), tedy Afrika (Ifríkíje je arabský výraz pro Afriku, takto zemi již pojmenovali starověcí Římané, kteří zde založili provincii Africa). Centrem hafsidského státu bylo město Tunis, proto bývá celek nazýván také jako tuniský sultanát, hafsidký sultanát apod., nebo jednoduše nepřesným moderním názvem „Tunisko“, které se zde dnes nachází.

Ifríkíjský sultanát Hafsidů byl po většinu času nezávislým státem. Až v 16. století se octl pod nadvládou osmanské říše a Španělska. Dvakrát byl osmanskými Turky anektován, v mezičase proběhla také vojenská intervence ze strany Habsburků. Poslední hafsidský panovník Muhammad VI. zemřel roku 1594 v osmanském zajetí v Konstantinopoli.

Historie

Provincie Almohadů

Hafsidská dynastie původně vzešla z místodržitelů Almohadů pro severoafrické oblasti Ifríkíje s centrem v dnešním Tunisu. Provincií říše Almohadů byli do roku 1229. V důsledku probíhající španělské reconquisty na Pyrenejském poloostrově a následném rozpadu říše Almohadů nabyli Hafsidé v roce 1264 plné suverenity.

Nezávislý sultanát

Prvním samostatným vladařem, který si přisvojil titulu chalífy, byl v pořadím druhý vládce Muhammad I. al-Mustansir (1228–1277). Muhammad musel za své vlády v roce 1287 čelit vojskům osmé křížové výpravy vedené francouzským králem Ludvíkem IX. Pro křižáky mělo toto tažení být jen zahřívací epizodou, v plánu bylo rychlé obsazení severoafrické země a odtud následně podniknout další výpad proti daleko silnějšímu mamlúckému Egyptu a podpořit tak ohrožené křižácké státy v Levantě. V tomto případě byl osud nakloněn Hafsidům; křížová výprava skončila pro Francouze fiaskem již na samém začátku kvůli nečekanému skonu Ludvíka IX. na úplavici, nikoli tedy zásluhou vojenské nebo taktické převaze sultanátu.

Zlatý věk Tuniska

Přestože Tunisko, část Libye a Alžírska, souhrnně Ifríkíje, zažívala po dobu panování Hafsidů období rozkvětu, hovoří se o této době někdy jako o „zlatém věku Tuniska“, tak z perspektivy mezinárodní spíš severoafrická dynastie oproti světu zaostávala a její vliv nepřesahoval dál za hranice Ifríkíje. Zářné úspěchy Hafsidů se střídaly se strmými pády, ačkoli si dokázali úspěšně podmanit přilehlé alžírské země na úkor místní dynastie Zajjánovců, byli mezi lety 1347 a 1357 dvakrát drtivě poraženi marockými Marínovci. V průběhu 14. století pak museli čelit neutuchajícímu vnitřnímu hospodářskému úpadku.

Pirátská základna

Hafsidský sultanát byl podporovatelem nechvalně proslulého středomořského pirátství a z Ifríkije se stala důležitá pirátská základna. Severoafričtí berberští piráti odtud vyplouvali přepadávat obchodní lodě evropských zemí, zejména to byly lodě italských námořních republik, které tak citelně přicházely o podstatné výnosy z námořního obchodu. Pirátské nájezdy strhávaly pozornost Evropy k zemi Severní Afriky coby hlavní baště pirátství.

Roku 1390 došlo ke křížové výpravě známé jako mahdijská, která se pokusila o dobytí pirátské pevnosti Mahdia na pobřeží sultanátu. Tato dobrodružná intervence ze strany Evropy byla od počátku odsouzena k nezdaru a Hafsidy ani piráty nijak vážně nezasáhla, ale měla psychologický efekt, který je alespoň přiměl se na nějaký čas vzdát pirátských aktivit vůči Janovanům.

Úpadek sultanátu a anexe

Vojensky a hospodářsky upadající sultanát roku 1534 poprvé podlehl turecké invazi osmanské říše, avšak další porážky měly teprve následovat. Po této osmanské anexi byli zanedlouho Osmanští Turci vyhnáni z Afriky intervencí císaře Karla V. a hafsidská Ifríkíje se stala poplatným vazalským státem Habsburků.

V roce 1535 došlo k španělskému dobytí Tunisu a sultanát hafsidů se octl pod nadvládou habsburského Španělska. V roce 1569 byla Ifríkíje znovu napadena a anektována osmanskou říší, na což znovu zareagovala habsburská vojska, nyní pod vedením Juana de Austria, která dosáhla instalací sobě nakloněného vládce Abú Abdalláha Muhammada IV. (s hodností chalífy). Ani to však neodvrátilo dalším osmanským snahám o anexi severoafrické země a připojení k osmanské říši. Roku 1574 byla země opět dobyta osmanskými vojsky, a to již nevratně. Poslední hafsidský vládce chalífa Muhammad VI. byl převezen do Konstantinopole, kde v zajetí roku 1594 zemřel.

Někteří zbylí dědicové a potomci hlavní větve hafsidské dynastie unikli osmanskému pronásledování a uchýlili se pod španělskou ochranou na Kanárské ostrovy a ostrov Tenerife. Vládu nad Tuniskem již ale nikdy nezískali zpět.

Symboly související s Hafsidy nebo Ifríkíjí

Není zřejmé, zda evropské a arabské obchodní mapy zachycují fantazii autorovu nebo proměnlivost hafsidské symboliky v průběhu staletí. Zprvu je to červený nebo modrý „gonfanon“ s bílým či žlutým srpkem měsíce, kterou v 15. století nahradila vlajka žlutá s bílým půlměsícem. Na některých mapách jsou vyobrazeny prapory dvou evropských mocností, kterým vládli Habsburkové (jmenovitě Španělska a Habsburské monarchie), podle toho, komu byli Hafsidé toho času podřízeni.

Období	Výskyt nebo využití	Popis
14. století	Ifríkíje na obchodní mapě	Červený prapor s bílým nebo žlutým půlměsícem vyobrazený na obchodních mapách Sanuda (okolo 1321), Dulcerta (1339), na Katalánském atlasu (1375).
14. století	Vlajka města Constantine	Bílo-žlutý prapor ze sbírky Kniha všech království
14. století	Vlajka Annaby	Bílý prapor s černým půlměsícem, první varianta je ze sbírky Kniha všech království, druhá je z mapy Katalánského atlasu
15. století	Hafsidské vojsko (na ilustraci)	Žluté prapory s bílým půlměsícem, různé varianty.
14.–16. století	Vlajka Bidžájského emirátu	Červený prapor s kuší souvisí s Bidžájou je ze sbírky Kniha všech království.
1537	Vlajka Španělska na obchodní mapě, doba španělské okupace	Vlajka Kastilské koruny, resp. Španělska, na Maggiolově obchodní mapě
1550	Státní nebo obchodní vlajka Tunisu	Bílá s modrým půlměsícem (poslední roky hafsidského státu)
1565	Vlajka Habsburků na obchodní mapě kolem Tunisu	Vlajka Svaté říše římské, resp. rakouských Habsburků, na mapě Giorgia Sideriho

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hafsidé na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.